Co se společným bytem po rozvodu?

Rozvod manželství představuje náročnou situaci nejen z citového, ale i majetkového hlediska. Poradíme vám, jak při rozvodu naložit s bytem ve společném jmění manželů, jak řešit dělení nemovitosti zatížené hypotékou i další více či méně obvyklé situace.

Byt ve společném jmění manželů po rozvodu

Tzv. společné jmění manželů, do kterého spadá i manžely vlastněná nemovitost, je po rozvodu nutno vypořádat, čímž toto společné jmění zanikne. Vychází se přitom z toho, že podíly např. na bytě v Praze jsou stejné, i když každý z manželů může požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého soukromého majetku do bytu vložil (např. financoval rekonstrukci ze svých úspor). Vypořádat se můžete na základě dohody – např. vyplacením druhého z manželů, nebo prodejem a rozdělením zisku – nebo se obrátit na soud.

Rozvod a hypotéka na byt

Stejně jako společný majetek musíte po rozvodu vypořádat i společné dluhy, z nichž hypotéka na bydlení patří v současnosti těm nejčastějším. Možností je hned několik: přenechat byt jednomu z manželů i s hypotékou a druhého z hypotéky vyvázat. Kontaktujete banku, podepíšete žádost o vyvázání spoludlužníka a doložíte pravomocný rozsudek o rozvodu spolu s dohodou o majetkovém vypořádání. Problém ovšem může nastat při posuzování bonity toho z manželů, který si úvěr nechává. Pokud nemá dostatečné příjmy, musí přizvat jiného bonitního spoludlužníka, např. rodiče, sourozence, nebo nového partnera.

Druhou variantou je prodej bytu, rozdělení peněz a jednorázové splacení hypotéky. Jde o rozumné řešení, pokud by ani jeden z manželů samostatně hypotéku neutáhl. Úplně nejlepší variantou je zájemce, který koupí byt rovnou i s hypotékou.

3. variantou je ponechat si byt s hypotékou i po rozvodu 50:50, třeba jako budoucí bydlení pro vaše děti, a dál ji společně splácet, což ovšem předpokládá dobré vztahy mezi bývalými manžely.

Rozvod a nájemní bydlení

Společný nájem bytu manželů je podle NOZ v případě rozvodu ošetřen tak, že se rozvádějící musí dohodnout, který z nich se z bytu odstěhuje. Pokud se nedohodnou, soud rozhodne, po kterém z manželů lze spravedlivě žádat, aby byt opustil – přihlíží se např. k tomu, komu byly svěřeny nezletilé děti, kdo se do bytu tzv. přiženil atd. Ovšem zde komplikace nekončí. I ten z manželů, který se má podle soudu odstěhovat, může v bytě bydlet dál až 1 rok, dokud mu 2. z manželů nesežene náhradní bydlení.

Rozvod a družstevní byt

Vedle společného nájemního práva vzniká s nastěhováním do družstevního bytu manželům i společné členství v bytovém družstvu. Pokud byl jeden z manželů členem družstva už před uzavřením manželství, po rozvodu jednoduše zůstává členství v družstvu i právo užívat byt jemu. Pokud jste členství nabyli společně, nastává situace obdobná pro nájemní bydlení výše. Soud rozhodně, kdo zůstane členem družstva a nájemcem bytu, přičemž bývalému manželovi musí zajistit náhradní ubytování.

Jak vidíte, vypořádání majetku při rozvodu není jednoduchou záležitostí, a zvláště pokud jsou ve hře nemovitosti, je vhodné před uzavřením sňatku uvažovat o předmanželské smlouvě.

Potřebujete poradit, jak řešit nestandardní životní situace vzhledem k bydlení? Obraťte se na realitní kancelář HLEDAMBYT.cz – specialisty na prodej a pronájem bytů v Praze. Nabízíme právní služby, znalecké služby a další odbornou péči pro vaši maximální spokojenost.

Oblíbené položky (0)

607 260 333

V pracovních dnech od 9 do 20 hodin.

Facebook hlídat nabídku